Jižní pobřeží

Bobovisce_122
Brač na jihu je hodně jiný a v lecčems úplně opačný než na severu. Kromě Bolu a nedaleké vesnice Murvi-ca tu není na pobřeží jiného sídla. Divoké břehy jsou protkány množstvím zátok. K mnohým se lze dostat jen z paluby loďky. Krajina je tu také mnohem dramatičtější. Hory se zvedají již nedaleko od moře a strmě stoupají až do výšky přesahující sedm set metrů.

Příkré srázy a stěny pak odhalují a vystavují na odiv svá bílá vápencová žebra. Bol, do něhož spadá klikatá serpentina, nahánějící hrůzu při pohledu dolů na úbočí, pod majestátními útesy Vidové gory. Je sice o něco menší než Supetar co do počtu obyvatel, ale rozhodně známější i vyhledávanější. Zatímco v Supetaru by se podniky daly spíše označit za tradiční jadranské a konzervativnější, v Bolu se na pozadí kamenných kulis historického centra posedává v trendy barech s designově propracovanými ratanovými křesly potaženými bílým suknem.
Za největší památkou Bolu je třeba se vydat podél moře necelý kilometr východně. Na poloostrůvku Glavica tu stojí dominikánský klášter s chrámem Panny Marie Milosrdné. Jednoduché, ale krásné stavby pocházejí
z 15. století a nesou rysy pozdní jadranské gotiky. Vedle lze navštívit klášterní muzeum se sbírkou prehistorických vykopávek a antických předmětů, třeba amfor vylovených ze dna moře. Patrně nejcennějším exponátem muzea je ale obraz Madona s dítětem a světci od slavného Tintoretta. Klášterní poloostrůvek je z obou stran obklopen nádhernými plážemi, ostatně v Bolu, potažmo na celém Brači to ani jinak být nemůže.

Největší pozornost ovšem nepoutá historie ani kultura, ale rekreace. A tu lze nejlépe hledat na již několikrát zmíněné pláži Zlatni rat neboli Zlatý mys. Nádherný útvar z bílých jemných oblázků, do něhož se jako druhý klín vsouvá ještě borovicový háj, vybíhá do moře asi dva kilometry západně od centra Bolu v délce přibližně pěti set metrů. Samotná špice proslaveného útvaru mění vzhled podle směru a síly vln a větru. V sezóně je pláž obsypaná stovkami turistů, ale hned další pruhy oblázků s výborným přístupem do vody pokračují na obě dvě strany. A od mysu až k začátku města je to vlastně jeden pás malých pláží ukrytých pod několikametrovým pobřežním převisem. Po něm pod piniovým baldachýnem vede příjemná vydlážděná promenáda a za ní začínají sice rozsáhlé, ale nízké hotelové komplexy. Pravidla pro stavení na pobřeží jsou v celém Chorvatsku velmi přísná. Cílem je co nejméně narušit krajinu a dostát turistickému sloganu – Středozemí, jaké bylo kdysi.

Bobovisce_121Bobovisce_122

ZŠvžr Uvaly Boboviöśe

Bobovisce_125

Bobovisce_124